Je to pár dní, co jsem se vrátil ze Zimních Paralympijských Her, chtěl bych poděkovat všem, díky kterým se tyto hry mohly uskutečnit a těm, kteří mají zásluhu na tom, že jsem se jich mohl účastnit jako atlet. Začalo to před devíti lety, kdy se mě ujali trenéři Petra a Mloš Syrovátkovi, už tehdy jsem měl optimistické ambice jet na Paralympijské hry. Byl to jen sen, který se nakonec stal realitou. Začátky byly hodně těžké i po finanční stránce, měl jsem to štěstí, že mému snu a odhodlání věřily i fyrmi jako PP53, BENU, Phoenix, Levelsportkoncept, CZSKI, Ústecký kraj... kteří mě dlouhodobě podporují od samého začátku. Už od začátku jsem měl tu čest trénovat s paralympionikem Oldou Jelínkem, který se mi snažil předávat své zkušenosti. Občas jsem jak z divokých vajec a hlavně dost svůj, tak se mnou Olda musel mít velkou trpělivost, děkuju Oldo ;)

Své dovednosti jsem dále rozvíjel s trenérem Honzou Čihákem a později si mě vzal pod křídla Mark Dušek, který vede Centrum handicapovaných lyžařů (www.monoski.info) a mimo kurzů pro úplné začátečníky a pokročilé vede i závodní oddíl, kde sbírám další zkušenosti od Pavla Dvořáka a Pavla Bambouska. Oba jsou to zkušení dlouholetí lyžaři na monoski. Oba Pavlové už bohužel ukončili kariéru, nicméně od začátku loňského roku mám nového trenéra Pavla Fišera, který mi hrozně sedí a mám pocit, že mě posouvá dopředu velmi rychle, ten progres je obrovský. Mám štěstí, že Marek Dušek takového trenéra sehnal, je výborný jako trenér i jako člověk. Přeci jen na to svahu člověk tráví více času, než doma s rodinou, tak je potřeba, aby si ty lidi sedli :) Děkuji všem, kteří mi umožňují měnit sny ve skutečnost!

Do dnešního slalomu jsem nastupoval s čistou hlavou a chutí, dokázat trenérovi, že ty společné tréninky mi hodně daly. V prvním kole se mi to celkem podařilo, horní úsek byl v pohodě, prudší spodní část jsem podjížděl a těsně před cílem udělal velkou chybu, která mě stála několik vteřin, až na to jsem byl s jízdou spokojený. Druhé kolo bylo postavené hodně na blízko. Povrch byl perfektní, tvrdý podklad, drželo to, škoda, že bylo druhé kolo slalomu postavné takto - i ti nejlepší lyžaři se mezi brány těžko vešli a trápili se. I přes to jsem do toho šel na 100%, V polovině trati jsem ale chyboval a do cíle se nedostal. Závod nakonec nedokončil ani Tomáš a Pavel a jediný kdo dvakrát projel cílem byl Patrik.

Zrakově postižení - 13. startujících

Patrik Hetmer (trasér Míra Máčala) 10. místo

Stojící - 46 startujících

Tomáš Vaverka DNF

Sedící - 39 startujících

Pavel Bambousek DNF

Petr Drahoš DNF

Tak jsem se dočkal, první start na Zimních Paralympijských hrách, je to téměř 11 let po úrazu, který změnil můj život. Chtěl bych poděkovat mé rodině, kamarádům, sponzorům a partnerům, trenérům (především současnému trenérovi Pavlu Fišerovi, dále Honzovi Čihákovi a určitě i rodině Syrovátkových, kteří se mnou byli v samotných začátcích a nakopli mou kariéru), také lidem, kteří v ČR ježdění handicapovaných podporují a věnují se mu, zejména pak Markovi Duškovi (www.monoski.info). Bez vás by to nešlo!!!

První jela kategorie zrakově postižených s naším reprezentantem Patrikem Hetmerem. Další na startu se postavili stojící, kde reprezentoval Tomáš Vaverka a nakonec sedící s Pavlem Bambouskem a mnou. Měl jsem vysoké startovní číslo, a tak i trošku rozbitější trať, k tomu trochu té nervozity a 27. místo ze 40ti startujících po prvním kole. Na druhé jsem si věřil, obrací se startovní pořadí prvních 30ti závodníků s nejlepším časem, jako sedící jsem startoval čtvrtý do pěkné trati. Naneštěstí když jsem byl už připravený v gatu startovat, zahlásili START-STOP a já musel start přerušit, postavil jsem se znovu na start a opět těsně před vyjetím do závodu zahlásili START-STOP, v trati byl poraněný slipper a museli ho dostat dolů. To už začala pracovat hlava a v ní miliony myšlenek, veškerá koncentrace v háji. Občas se to stane, ale je to nepříjemné a dokáže to hodně rozhodit. Po pár minutách jsem šel na svůj třetí start, který už se povedl. Bohužel se mi nepodařilo znovu zkoncentrovat na závodní jízdu a opatrnou přidrženou jízdou jsem dojel do cíle a obsadil konečné 27. místo. Dost mě to mrzí, protože trať jsem měl perfektní, formu také a o pár míst dopředu jsem se posunout mohl. Super bylo, že do cíle se dostal celý náš tým :)

Zrakově postižení - 12. startujících

Patrik Hetmer (trasér Míra Máčala) 6. místo

Stojící - 44 startujících

Tomáš Vaverka 29. místo

Sedící - 40 startujících

Pavel Bambousek 24. místo

Petr Drahoš 27. místo

Rychlostní disciplíny má Pavel Bambousek za sebou, podařilo se mu obsadit 20. místo v SG - gratuluji! Ve sjezdu a superkombinaci neměl štěstí a závody bohužel nedokončil. Naštěstí pády nebyly vážné a může s námi zítra nastoupit do obřího slalomu. Zatímco Pavel trénoval rychlostky a závodil, my ostatní trénovali technické disciplíny. Pro Pavla to bylo fyzicky mnohem náročnější, ale kondici má výbornou, těším se na zítřejší společné závody v GS, kde nastoupí celý náš lyžařský tým.

Dneska se konal zahajovací ceremoniál ke konání XIII. Paralympijských Zimních Her. Nejdříve nás čekal příjezd do Pekingu, kde jsme se setkali se sledge hokejovým týmem a měli alespoň krátký čas na to, abychom si popovídali a podělili se o své zážitky. Vlajkonošem české výpravy byl sledge hokejista Zdeněk Krupička. Jsem hrdý, že jsem mohl nastoupit před celým světem pod vlajkou své země.

Myslím si, že politika do sportu nepatří, i tak český tým svým decentním nástupem vyjádřil nesouhlas s boji ve světě. Co mě samotného moc potěšilo na zahajovacím ceremoniálu byla, i přes covidové opatření v Číně, přítomnost publika na stadionu. A jaký byl celý zahajovací ceremoniál se můžete podívat na odkazu níže :) https://www.youtube.com/watch?v=Frc22aoHPEM