Zvláštní poděkování Davidovi

06.06.2022 13:00

V roce 2011 jsem měl úraz na paraglidingu, strávil jsem sedm měsíců v nemocnici, kde mě každou chvíli operovali, aby mi zachránili nejdříve život, pak i nohy. Nohy mi zachránili, ale moc nefungovaly, skončil jsem na invalidním vozíku. První vozíček jsem dostal v nemocnici, chtěl jsem zůstat stále aktivní a hýbat se, jezdit na výlety bez ohledu na terén, a tak – na to vozík nebyl dělaný a vydržel mi asi rok – zreznul, odpadávali mu díly, kola se netočila… A právě při výběru nového vozíku jsem dostal kontakt na Davida Krumpolce, že by mi mohl pomoct zůstat aktivní a ještě se zdravotně zlepšit.

Taková nabídka se neodmítá, vzal jsem si telefon a hned se domluvil na první setkání (trénink). Hned v první chvíli mi David sednul jako člověk i jako odborník, odcházel jsem od něho zničený (fyzicky, tak tomu má přeci po cvičení být) a s úsměvem na tváři (šťastný, že někdo takový je). Začínali jsme úplně od začátku, učil mě zapojovat i ty nejmenší svaly, které jsem schopný ovládat a s jejich pomocí jsem sílil a hýbal se více a více. Začátky byly opravdu těžké, ale kruček po krůčku jsem se zlepšoval a byl stále více soběstačný.

Samozřejmě jsem s Davidem sdílel svůj úmysl reprezentovat ČR v lyžování na Zimních Paralympijských hrách, a tak jsme cvičili intenzivněji a intenzivněji a bylo to znát na těle a hlavně při lyžování.

K individuálním cvičení přibyly rychle i soukromé hodiny plávání, skupinová a kruhová cvičení s dalšími Davidovými svěřenci – a já se posouval dál. S Davidem to není jen o cvičení, pečuje nejen o mé tělo, ale i o duši. Vždycky pozná, když mě něco trápí a je mi oporou i po psychické stránce, můžu s ním mluvit o všem. Vděčím mu za hodně a jsem moc rád, že jsem se s ním před lety seznámil. Kde jsem teď, jsem hlavně díky Davidovi. Za ty roky jsem si na tu všechnu péči zvykl a někdy na něj s poděkováním zapomenu, vždy  tu pro mě je  a vím, že to samozřejmost není.  Je to nejenom skvělý trenér, ale i výborný kamarád. Děkuju, Davide!

NC Germany a WPAS Kühtai 1.4.-3.4.2022

05.04.2022 13:06

Po krátké pauze po Paralympijských hrách jsem zamířil na závody v Rakouském Kühtai. První den zařídil trenér trénink v branách na GS, to bylo super, zbytek střediska nebyl moc upravený. Při jízdách s trenérem stále zjišťuji a zkouším, jak lyže může pracovat lépe. Cítím tam velký posun a zároveň velký prostor pro zlepšení, limity nejsou a pustí mě to, kam jen chci. Mám z toho dobrý pocit, musím ale v létě zabrat se svým fizio Davidem Krumpholzem, abych byl na zimu ready a v plné síle.

Závody byly perfektní. Lyže připravené na jedničku, jinak to od trenéra ani neznám. Prohlídk tratě GS v pohodě, nebylo co řešit. Při závodní jízdě se mi dařilo držet dobrou stopu, když jsem začal lehce podjíždět v dolní části, řešil jsem to jen rychlejším zářezem – bylo to tak tak bezpečné na udržení v trati a nesejmutí brány, ale měl jsem kratší stopu a byl rychlejší. Poslední kolo jsem vyjel do hlubokého sněhu mimo trať, už to bylo trošku odskákané a včas se mi nepodařilo zatočit. Měl jsem rychlost a hned se dostal zpět do tratě a ostřejší jízdou jsem něco málo ze ztráty stáhnul. Oba závody jsem dokončil na vítězné pozici. Pro mě byl vítězný hlavně pocit z jízdy.

Další den se jely slalomy, na které jsem si tolik nevěřil. Podrženě a na jistotu jsem to jet nechtěl, vzal jsem to jako výborný trénink. V prvním kole jsem chyboval a do druhého kola nastupoval se značnou ztrátou. Bohužel druhé lepší kolo k posunu nestačilo a dojel jsem 4. Do druhého závodu jsem věděl, že jsou soupeři opravdu dobří a mají natrénováno. Bezpečné „sklouznutí“ mi dobrý výsledek nemohlo zaručit. V druhém závodě jsem byl v prvním kole opatrný u vlásen a časová ztráta mě posunula na třetí místo. Druhé kolo jsem jel vítězit – a myslím, že se to i povedlo. Nakonec jsem skončil druhý s minimální ztrátou na prvního a hlavně opět s dobrým pocitem ze zajeté jízdy. Děkuju všem sponzorům a realizačnímu týmu (trenér Pavel Fišer, asistenti Verča Fišerová a Vašek Tichánek) za support a funklub během závodů!

Ohlédnutí za hrami, poděkování

19.03.2022 12:00

Je to pár dní, co jsem se vrátil ze Zimních Paralympijských Her, chtěl bych poděkovat všem, díky kterým se tyto hry mohly uskutečnit a těm, kteří mají zásluhu na tom, že jsem se jich mohl účastnit jako atlet. Začalo to před devíti lety, kdy se mě ujali trenéři Petra a Mloš Syrovátkovi, už tehdy jsem měl optimistické ambice jet na Paralympijské hry. Byl to jen sen, který se nakonec stal realitou. Začátky byly hodně těžké i po finanční stránce, měl jsem to štěstí, že mému snu a odhodlání věřily i fyrmi jako PP53, BENU, Phoenix, Levelsportkoncept, CZSKI, Ústecký kraj... kteří mě dlouhodobě podporují od samého začátku. Už od začátku jsem měl tu čest trénovat s paralympionikem Oldou Jelínkem, který se mi snažil předávat své zkušenosti. Občas jsem jak z divokých vajec a hlavně dost svůj, tak se mnou Olda musel mít velkou trpělivost, děkuju Oldo ;)

Své dovednosti jsem dále rozvíjel s trenérem Honzou Čihákem a později si mě vzal pod křídla Mark Dušek, který vede Centrum handicapovaných lyžařů (www.monoski.info) a mimo kurzů pro úplné začátečníky a pokročilé vede i závodní oddíl, kde sbírám další zkušenosti od Pavla Dvořáka a Pavla Bambouska. Oba jsou to zkušení dlouholetí lyžaři na monoski. Oba Pavlové už bohužel ukončili kariéru, nicméně od začátku loňského roku mám nového trenéra Pavla Fišera, který mi hrozně sedí a mám pocit, že mě posouvá dopředu velmi rychle, ten progres je obrovský. Mám štěstí, že Marek Dušek takového trenéra sehnal, je výborný jako trenér i jako člověk. Přeci jen na to svahu člověk tráví více času, než doma s rodinou, tak je potřeba, aby si ty lidi sedli :) Děkuji všem, kteří mi umožňují měnit sny ve skutečnost!

Peking 2022 - Slalom

13.03.2022 20:00

Do dnešního slalomu jsem nastupoval s čistou hlavou a chutí, dokázat trenérovi, že ty společné tréninky mi hodně daly. V prvním kole se mi to celkem podařilo, horní úsek byl v pohodě, prudší spodní část jsem podjížděl a těsně před cílem udělal velkou chybu, která mě stála několik vteřin, až na to jsem byl s jízdou spokojený. Druhé kolo bylo postavené hodně na blízko. Povrch byl perfektní, tvrdý podklad, drželo to, škoda, že bylo druhé kolo slalomu postavné takto - i ti nejlepší lyžaři se mezi brány těžko vešli a trápili se. I přes to jsem do toho šel na 100%, V polovině trati jsem ale chyboval a do cíle se nedostal. Závod nakonec nedokončil ani Tomáš a Pavel a jediný kdo dvakrát projel cílem byl Patrik.

Zrakově postižení - 13. startujících

Patrik Hetmer (trasér Míra Máčala) 10. místo

 

Stojící - 46 startujících

Tomáš Vaverka DNF

 

Sedící - 39 startujících

Pavel Bambousek DNF

Petr Drahoš DNF

 

Peking 2022 - Obří slalom

10.03.2022 23:00

Tak jsem se dočkal, první start na Zimních Paralympijských hrách, je to téměř 11 let po úrazu, který změnil můj život. Chtěl bych poděkovat mé rodině, kamarádům, sponzorům a partnerům, trenérům (především současnému trenérovi Pavlu Fišerovi, dále Honzovi Čihákovi a určitě i rodině Syrovátkových, kteří se mnou byli v samotných začátcích a nakopli mou kariéru), také lidem, kteří v ČR ježdění handicapovaných podporují a věnují se mu, zejména pak Markovi Duškovi (www.monoski.info). Bez vás by to nešlo!!!

První jela kategorie zrakově postižených s naším reprezentantem Patrikem Hetmerem. Další na startu se postavili stojící, kde reprezentoval Tomáš Vaverka a nakonec sedící s Pavlem Bambouskem a mnou. Měl jsem vysoké startovní číslo, a tak i trošku rozbitější trať, k tomu trochu té nervozity a 27. místo ze 40ti startujících po prvním kole. Na druhé jsem si věřil, obrací se startovní pořadí prvních 30ti závodníků s nejlepším časem, jako sedící jsem startoval čtvrtý do pěkné trati. Naneštěstí když jsem byl už připravený v gatu startovat, zahlásili START-STOP a já musel start přerušit, postavil jsem se znovu na start a opět těsně před vyjetím do závodu zahlásili START-STOP, v trati byl poraněný slipper a museli ho dostat dolů. To už začala pracovat hlava a v ní miliony myšlenek, veškerá koncentrace v háji. Občas se to stane, ale je to nepříjemné a dokáže to hodně rozhodit. Po pár minutách jsem šel na svůj třetí start, který už se povedl. Bohužel se mi nepodařilo znovu zkoncentrovat na závodní jízdu a opatrnou přidrženou jízdou jsem dojel do cíle a obsadil konečné 27. místo. Dost mě to mrzí, protože trať jsem měl perfektní, formu také a o pár míst dopředu jsem se posunout mohl. Super bylo, že do cíle se dostal celý náš tým :)

 

Zrakově postižení - 12. startujících

Patrik Hetmer (trasér Míra Máčala) 6. místo

 

Stojící - 44 startujících

Tomáš Vaverka 29. místo

 

Sedící - 40 startujících

Pavel Bambousek 24. místo

Petr Drahoš 27. místo

Záznamy: 1 - 5 ze 84
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Aktuality